Taky jsem mohl napsat Internety 3D, ale pak by hrozilo, že si to čtenáři spletou s běžným advertorialem „Velkohubé hlášky, náš obor“.
Jeden můj klient dělil kdysi Síť sítí na internet pro bohaté, a.k.a. 2D, a internet pro chudé, a.k.a. 3D. Bylo to arogantní, bylo to elitářské, ale přesné.
Pro bohaté se nabízely graficky vycizelované, minimalismem tříbené a řemeslnými písmy provedené stránky s úhlednými fotografiemi typu usínání v galerii, zato na plebs řvaly stránky, provedené až oči přecházely a zdobené prsaticemi, přes které – a to bylo to třetí déčko – vyskakovaly pop upy, superstitiály a další násernosti. Zvláštní, moje PC brouzdalo většinou po klidných pláních 2D, ale v mobilu řádívalo peklo 3D. Asi jak se to snažli narvat do plochy jedné dlaně.
Ty časy zanikly jak privileje Psohlavců. 3D vyhrálo. Tuhle jsem pročítal stránky nabubřelých investičních partiček, co se ještě před nějakou dobou tvářily, že bez milionu v každé kapse nelez ani na web. Jedva myš sjela o něco níž, vyskočilo okno, kterému se bůhvíproč říká dialogové, a za nechutného zvukového efektu ze mě mámili, co bych rád. A ještě hůř, jen jsem je opustil, už se hrnuli s remarketingem. Investiční poradci se mi připomínají stejně jako e-shop, rozčilený z toho, že jsem okukoval botky, ale žádné nekoupil?
Co přijde dál? Brzy mě třeba omrzí okukovat nový model luxusní limuzíny, pokud ho přes vyskakující okna s akční nabídkou brandovaného proutěného košíku plného piknikové výbavy, aktualit o financování a dialogových oken, lákajících k pohovoru, kdy složím zálohu, vůbec uvidím. V tu chvíli na mě v sociálních médiích vyskočí hláška „něco jste si zapomněli v nákupním košíku, vraťte se a dokončete nákup“?
Trojrozměrný internet.
Nahoru a dolů objevujte, do stran vyhledávejte, skrz 3D se prodírejte.
Zoufalství na internetu vždycky vyskakovalo přes obsah.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď