Prodavači mramorových soch v prášku používají techniky, které ve mně vzbuzují zatím ovládnuté náběhy k zuřivosti. Na povel „Prodejte mi tuto propisku!“ reaguji nespolečensky. A nenávidím situaci „Představte si, že máte necelé dvě minuty ve výtahu, do něhož jste přiskočil za klientem. Jak představíte svou nabídku?“
Přiskoč si tak za mnou, šejdíři!
Vražda ve zdviži.
Ale jak ztratit sympatie cílové skupiny za necelých sto vteřin? Snadno. Kdo je cílovka? Mladí, vzdělaní, sebevědomí a světu otevření, navíc s pozitivním vztahem k Evropské unii. Jiným je nabídka k víte čemu. Problém je, že se jich prý o práci pro EU v poměru k možnostem i k ostatním členským zemím hlásí málo.
Takže vznikla kampaň I ty najdeš práci v EU, o které ministr zahraničí perem svých pressmluvků prohlásil:
Tak to neukazuje ani vomylem! Ukazuje pár podivných individuí kdesi v lomu u jezírka, která hovoří oblíbeným stylem jehovistických videí. Je tu komik, hlupák, co nemá budoucnost, zamilovanec, skautka, co se správně ptá, a hrdinka, šprtka typu „Bohdá, že žízní nezahyneme,„ kterou nenávidíte od druhé repliky. I na humor dojde, když zamilovanci nabídne, aby za ní do Brusele „někdy skočil,“ zatímco vtipně hopsne do vody. To už doufáte, že dole dopadne na skálu, věřte mi.
Častým problémem marketingu je, jak něco, co cílová skupina vnímá jako jarmareční šméčko a prodej hadího voleje v kostkách, této pachuti zbavit.
Tady se podařil pravý opak – seriózní nabídku pro talenty s hlavou otevřenou prodávat jak rozvrzané propisky za korunu kýbl.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď