V minulých letech jsem se divíval proměně Vánoc! Nemyslím svátky narození Spasitele ani plenění špajzů. Myslím Vánoc jako peaku sezóny pro potravináře i FMCG.
Nejprve to byly svátky logistiky a vejvaru.
A marketingová komunikace topila pod kotlem. Pohoda Vánoc, rodina, dárky a radosti konzumem navštívené doby. Nakup, otevřeno do poslední minuty, ještě vyraž na lov.
Sukces byl tak veliký, že Rolničky prvně zacingrlaly už pátého září. To byl rekord, dál to nešlo!
Nemohlo, protože Vánoce narazily na strop trhu. Když do kvelbů a hal víc lidí nenašťoucháte, před svátky balí ve velko-e-shopu i generál s rodinou, a víc brigádníků nenajmete, protoŽe prostě došli, pak zatoužíte, aby se strmý vrcholek Vánoc rozložil víc v čase.
"Každej Halloween dobrej," říkával mi cynický prodejce hraček pro dospělé, "s koledama bych to nevyhrál."
A komunikace se přizpůsobila. Rolničky zapadly do Adventu jak puštěný gumicuk. Místo pohody Vánoc pohoda obýváku, z něhož uvážlivě – čtvrt roku předem – objednáváte skrze internety. Atmosféru purpury a rozzářených dětských pohledů ochraňovalo pár Mohykánů, chval Bůh Johna Lewise. Nakup včas, dárky průběžně, o Vánocích jen dosyp.
Mírně cynicky jsem to kdysi nazval Vánocemi na blátě.
Letos to bude jiné. Tekuté písky kolem nás. Prodeje by nenaplánoval nikdo s výjimkou profesorky Sibylly Trelawneyové v deliriu. Pokud nebude lockdown, tedy totál zavřeno, bude co? Otevřeno, polootevřeno, zákaz vstupu do obchodů jinak než skákáním po jedné? A bude-li lockdown, tvrdý, měkký nebo strouhaný, bude stíhat kurýrstvo? Pošta nestíhala ani v dobách volnosti. Letos nebude nikdo.
A marketingová komunikace? Ta může jen zjemňovat ústrky, které spotřebitelům volky nevolky způsobíme. A – písek nepísek – snažit se pěstovat důvěru ve značku pro příští léta.
Vánoce na písku.
Po kolena zabořeni.
Kdo se neutopí, vyhraje.
Zanechat odpověď