Byl jeden podnikatel. Dnes, v cizině, hází klacky, kameny a cokoli najde do právních procedur, aby nebyl vydán a postrkem vrácen, sic by je musel házet do řízení zde. Jeho impérium se postupně rozpustilo, ale v dobách, kdy drželo pohromadě, jsme denně byli svědky zvláštního úkazu: muž, který se tvářil, že mu ty a ty firmy a továrny nepatří, vydával tiskovinu, a ejhle, právě a jenom ony nepatřičné podniky tam pravidelně, povinně, a ne na méně než půlstraně inzerovaly.
Takže tajemno jak na hradě v Karpatech, ale zároveň po našem – vědí, tady se všechno rozkecá.
Ještě jedna věc ty ne méně než půlstránkové inzeráty spojovala: absolutní nezájem o případné potenciální klienty. Byly to inzeráty z musu, shůry nařídili, zespod poslali, smyslu nehledej. Dáme logo, něco plácnem.
Reklama z musu je s námi napořád! Korporace, co špiní přírodu, oznamuje, že už ji špiní méně a za dvě pětiletky ještě ubere. A třebaže se to snaží ledabyle maskovat řečičkami, jak by měl každý, pojďme společně, ruku v ruce, je jasno, že ruce, které ji tvořily, se od reklamy co nejrychleji odvrátily – a že od očí spotřebitelstva se čeká totéž. Organizace, která vyrostla na napouštění zákazníků nezdravými substancemi, oznamuje neochvějný závazek se změnit v poskytovatele ekomany. Sakařům nutna výplň do ročenky, a aby nazmar nepřišla, otiskne se i v ekonomických časopisech pod matoucím označením Reklama.
V zemích, kde na reklamách některých segmentů (léčiva, finance, alkoholy) bylo povinné říct nějakou informaci nebo výhrůžku, jsem obdivoval, jak pečlivě trénovaní speakeři to dokážou oddrmolit tak rychle, že frnk – a z musu je to pryč. Tam, kde stačí povinný titulek, jsem nadšeně uhlédal snahu dosáhnout nejmenší velikosti fontu.
Reklama z musu.
Když už musí zabírat čas a prostor, nešlo by to udělat maličko jinak?
Aby z musu nevypadalo jako… z musu?
Zanechat odpověď