Rituál je podle wiki "způsob chování založený na tradičních, osvědčených, prověřených pravidlech, normách." A kde způsob chování, tam marketing blízko a pohotově.
Nejprve se exploitovaly rituály skutečně rozšířené. Popravdě, moc jich nebylo. A některé mimo rámec každodenních možností. Tequilu můžete s citrónem a solí, jenže s citrónem, solí a holým dívčím pupíkem už je to trochu lepkavé a nepraktické. Pak se marketér rozhlédl – a už nikde nic. Nevadí, vytvoříme si!
Pamatuji na netradiční pivo od jednoho z největších producentů, nová chuť, nová značka, jen asi tři místa, kde to nalévali, ale ne méně než šestnáct rituálů na webu. Nastuduj si, spotřebiteli, jinak budeš za vořežpruta. Nebyl. Nepřišel. Nezájem.
Snahu nahradit, co společenská praxe nedodala, vidíte všude. Vlezete do páry – a ejhle, už někdo před vámi machruje bylinami, oleji a mokrým ručníkem. "Pro saunéra jde o fyzicky velmi náročný výkon, proto ho můžete na konci odměnit potleskem," nabádá účastníky saunového rituálu provozovatel, a já tam slyším: tuzéra!
Marketing si to prostě otočil. Míní vytvářet rituály pro spotřebitele. Ale pro něj je rituál něco jiného. Třeba příležitost. Ranní ristretto na rohu praktikuje půl Evropy, ten zbytek si koupí čtvrt olympijského bazénu kafe s mlíkem od Starbucksů. A ranní šťopička slivovice na červa, praktikovaná našimi prarodiči, co to bylo? Rituál. Nebo konstelace. Režiséru Smyczekovi na placech každý den přinášeli panáka o páté, ve chvíli, kdy Viktoriánci poprvé urskli čaje. Rituály.
Přípitky, obřady, obyčeje. To jsou rituály. Praktika že třikrát poskočím na levé noze, zakokrhám a levou rukou povytáhnu pravý ušní boltec, zatímco pravou to tam kopnu, to není rituál. Jen snaživá tupost marketingového šaška.
Tutoriál na rituál:
Buď je, anebo není.
Kde není, rituálně ustup.
Nechceš být za šaška.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď