Kdo zkoušel prodávat pivo jinde než v Arktidě nebo na Islandu, tuhle průpovídku zná.
Můžeš dělat sebelepší promo, reklamními kampaněmi dobýt srdce pijáků, distribučně obsadit i krámky Vše za 29, ale když je pod mrakem a zebe, neprodáváš. A když se konečně rozzáří na plný céres, prodáváš ty, prodává on, prodává i patokář, co jen tak přežil zimu.
Je to ponižující. Sofistikované postupy pozvednou tržní podíl, ale volume záleží na oblačnosti. Připomíná to pěší pokusy dosáhnout severního pólu. Jdeš na sever, ale kra s tebou jede na východ, užij si to.
Sluníčko v létě se dá předpokládat, u piva rozhodně, ale přesto někdy víte, že už je fuč a nevrátí se. Pamatuju krásné snahy narvat v té době již tip ťop vymazlené technologie faxu do komba s tiskárnou, kopírkou a scannerem. No, sluníčko tomu nevyšlo.
A naopak, tuhle službu dostala do vínku i podivuhodná krabička od Apple, co měla číst váš rukopis a převádět ho na tištěné bukvy, a třeba to i nakrásně odfaxovat. Jmenovalo se to Newton, a skutečně to jednou faxovalo. Ve filmu, v uneseném vlaku to dokázal mytický kuchař Casey Ryback. Ovšem ten taky osvobodil porobenou bitevní loď pomocí pánve a kuchyňského nože. Nevím, co z toho bylo neuvěřitelnější. Jen Slunce nad tím zázrakem ani nezablikalo.
Sluníčko nesvítí pro každého stejně.
Po laborování se samohyby na páru, podivné plyny, ba i na elektriku, se nakonec trh ustálil a vyhrál pohon aut za pomoci zemních olejů. A zdálo se, že sluníčko se na ně směje jak v Teletubbies. Slunečné léto trvalo sto dvacet let – a mnoho šamanů ho přivolává zpátky.
To přece není fér, že si zajde, teď, když už to tak hezky umíme!
Kdyby svítilo dál, kde jsme mohli být?
Tam, co telefonní budky, telegramy, parní lokomotivy, psací stroje – a Casey Ryback.
Sluníčko je nejlepší marketér.
Ale nemá slitování.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď