Když se nový šlechtic z Baskerville konečně dostal na své panství, stižené nepřátelstvím zatím neznámého škůdce, prohlásil… "do půl roku zde budu mít špalír elektrických lamp a nepoznáte to tady, až před průčelím zámku bude svítit tisícisvíčková Swan–Edisonova hruška."
Jak často to děláme!
Poměřujeme budoucnost minulými pojmy. Jasnost záře tisíce svíček – to si dokázali představit. Záři moderní žárovky ne.
Auta už tu byla sto let, smrděla a jela na ropné výrobky, ale zkratka HP nás neopustila. Horse power! Kolik koní by mě muselo táhnout, aby se vyrovnalo škodovce s motorem vzadu!
Takže poměřujeme digitální úložny normovanými Á čtyřkami a elektrická autíčka spotřebou v benzínu nebo – hůř – fdýzlu.
A ještě hůř: včera mi kdosi poměřoval reklamní spendings ceníkovými cenami.
Pro Boha mého milovaného a laskavého! Naposledy někdo – a to jen omylem – zaplatil ceníkovou cenu v lednu 1990. Přesto držíme tuhle podivnou relikvii, posíláme to klientům, ti se nám smějí pod fousy, a my ostatně taky, ale zvyk je zvyk, železná košile, a takhle se to dělá už od roku Král klacek.
No co, ekonomické údaje vykazujeme v parametrech doby, kdy denně bylo nutno z centra Londýna odklidit pár tun koňských koblih, půlka světa se odkazuje na velikost palce, nohy a rozpětí paží jakéhosi průměrného muže, zatímco nejdražší nerosty se odkazují na ustálenou váhu jistého semínka.
Doba jde dopředu, ale naše hlava zaostává v minulosti.
Přeložte mi to do olympijských bazénů, rozlohy fotbalových hřišť, hmotnosti tisíce oktávek, a budu šťasten. Dejte mi jistotu minulosti, a pak si klidně měňte svět. Ale neberte mi HP.
Moje koňské síly přežily i živé koně.
Kolik koní by muselo táhnout moje Volvo. A co hůř – kolik koblížků by bylo nutno z ulic odstranit?
Tisíc svíček!
Swan-Edisonova hruška svítí… tak nějak nově!
Ale porovnáním se svíčkami se s tím smířím.
Zanechat odpověď