Takhle to dělají frajeři a machři: z voleje a jednou rukou. Nadsázka, chápu, ale zkusme být na chvilku doslovní.
Jeden z nejdojemnějších commercialů, co znám. Mladá žena, narození bez rukou, si chystá snídani. Ústy otevře lednici, do chrupu si skousne polévkovou lžící a s její pomocí vyndá dvě vajíčka. Stejně uvaří kávu (přes držadlo konvice si přehodí utěrku:), vajíčka usmaží a nádobí uklidí. A pak se ozve vemlouvavý, echt americký voice over:
"Ještě pořád vám připadá složité vytáhnout pero a podepsat šek?"
Plakaly u toho celé Státy.
Představte si, že máte ruku. Jen jednu. Zkuste si to. Zastrčte si tu dominantní do kapsy nebo za opasek a zkuste druhou pár základních věcí. Otevřte plastovou láhev s minerálkou. Připravte si snídani. Zkuste pár mnohohmatů na klávesnici.
Civilizace se léta snažila, aby – pokud možno – bacily, viry a jiné fuj fuj nekontaminovaly třeba potraviny. Nakonec jsme skončili u hromad plastů, vynucovaných hygienickými dohlížiteli. Ale zátěž pro planetu je strašlivá. A tak se objevují snahy, chvályhodné, plasty vymýtit. Jenže – čočku nebo rýži vám mohou prodat do přinesené nádoby nebo opakovaně užitého pytle. S jinými produkty to bude obtížnější.
V amerických megapolích začala jedna značka prodávat oloupané ovoce v aseptickoplastových vaničkách. Ekologicky uvědomělí občané spustili povyk – z jejich pohledu oprávněný. A tak vaničky z krámů zase zmizely. Jen mluvčí organizace, zastupující znevýhodněné, se smutně ohradil. Ta ekologická radost taky znamenala, že mnoho lidí s nevyvinutými, ochrnutými či jinak nefunkčními končetinami už zase dlouho neochutná ananas nebo kiwi.
Jednou rukou to jde dost blbě.
Jen největší frajeři a machři to lusknutím prstu vyřeší jednou rukou.
Některá dilemata jsou skoro neřešitelná.
A budeme je rozlouskávat těžko.
Jen jedno vím: nepůjde to z voleje a jednou rukou.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď