Tázali jsme se: koho považujete za konkurenci, a koho za tu nej?
Odpověděli: to my takhle nebereme, my máme sofistikovanější systém, sledujeme u A jejich logistiku a s tou se porovnáváme, u B rychlost inovace, u C obchodní síť, u D vývoj a šíři portfolia, u E průběžnou náhradu surovin… A takhle pokračovali až k měkkému I.
A jak na tom jste, v porovnání s konkurenčními postupy, ptali jsme se dále. Skvěle, odvětili shovívavě. Všechny ve všem překonáváme. A lidi si to uvědomují.
Neuvědomovali.
Kdyby uvědomovali, firma by nepotřebovala další dírku na opasku, značka by se vyšvihla z Hvozdu zapomnění a reputace by neustrnula kdesi poblíž pošty a národního železničního dopravce.
Potíž byla jednoduchá. Veškeré srovnávání s konkurenčními postupy a praktikami postrádalo jediné – srovnání značky a produktu jako takového. Možná, že měli lepší logistiku než A, inovovali třikrát rychleji než B a obchodní sítí překonávali C i v Jevíčku, ale tyhle závody znalců potenciální zákazníci nesledovali. Co viděli? Průměrný produkt, zaměnitelný s bazmeky ostatních výrobců, doplněný reklamou aby se neřeklo, za cenu, která neurazí ani nenadchne.
Rafinované dostihy o šíři portfolia byly zákaznictvu buřt (když potřebujete jedny určité hrábě, zajímá vás, jestli je mají, ale neohromí vás, že to sice ne, zato jich kolem visí tři tucty druhů jiných, pro vás nevhodných).
Byl dokonce klient, který sledoval, jestli je rychlejší a žoviálnější při řešení reklamací, když se jejich klumpr spotřebiteli porouchal (zatímco obvyklý spotřebitel si nekupuje klumpr podle toho, jak rychle mu ho spraví, a jestli to bude s úsměvem, ale podle víry, že se nerozpadne a bude sloužit).
Jiní opěvali své obaly (a to je jistě chvályhodná věc, ale není zaznamenán případ, že by si někdo koupil horší vercajk kvůli hezčí krabici).
Od každého kousek.
A dohromady nic.
Bigvilik's Brand Building Blog 
11.8.2021 (08:51) |
Ve skutečnosti jsou takováhle srovnávání úplně k ničemu. Vždycky se najde někdo lepší a někdo horší, takže výsledek dostaneme podle toho koho si na to srování vyberem, ale vůbec nic nám neřekne.
Od těch lepších se můžeme inspirovat, ti horší jsou příkladem toho, čeho se vyvarovat.
Ale jediné co ve skutečnosti opravdu funguje je soustředit se na sebe – srovávat se sám se sebou a snažit se dnes dělat věci líp než včera. A samozřejmě znát priority – to nejduůežitější je produkt samotný.
Vedlejším efektem tohoto přístupu pak je, že se mezi nejlepší dostaneme tak jaksi mimochodem automaticky. Stačí vytrvat.