Veselí a vděční spotřebitelé pějí!
Jen se objeví pani, která nabije sporák budoucí večeří, už tuším. Bolestně dostanu ránu obrácenými přízvuky ve verši
"z kuchýně voooola."
V TV verzi po neméně kuchyňském dvouverší
"Provoněla už celý svět, od roku 1825,"
kde se proklopýtáme problematickým frázováním letopočtu, jdeme do finále, které ujistí, že značka sporáků je plná života.
Jenže k tomu se objeví i kolečko v barvách vlajky – a s ním mnohdy už povinné ujištění, že česká značka.
Nechme píseň k posouzení obecenstvu, já u vesele zpívajících spotřebitelů obvykle radostí nezářím, ale to není podstatné. Zaujala mě českost v souvislosti s datem 1825. A tak jsem se kouknul do pramenů, a je to tak, jak to znám…
Stalo se mi to několikrát, obvykle v příhraničních fabrikách.
Zadání od klienta: chceme říct, že jsme tu od posledního Přemyslovce a vždycky jsme byli česká značka. Moment, pane řediteli, vždyť český podnikatelský živel firmu ovládl LP 1946, po odšoupnutí živlu německého. Ale my se nemáme zač stydět, jděte se podívat do podnikového archivu!
A tam se pak jeden kochá čestnou medailí od vedoucího říšské župy a děkovným listem, jímž vedení národněsociální organizace děkuje za skvělé služby či úžasné produkty zdarma či se slevou. A dozvídá se údaje o árizaci, začlenění do německého válečného hospodářského úsilí i o poválečném znárodnění a vyakčnění.
Dvacáté století bylo ve Střední Evropě prostě složité. A dožadovat se v marketingu věrohodnosti starých dat a bezbřehé českosti, to může opravdu jen málo značek. Takových příběhů, s jakými operuje britský chléb Hovis, najdu v téhle zemi, co prstů na jedné ruce dřevařově.
Máte-li ve firemním životopise i využívání práce válečných zajatců, je lépe na historii nelpěti – a takto nepěti.
I když je to realita plná života.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď