Solón kdysi řekl, že dokonalosti není dosaženo, když není co přidat, ale když už není co ubrat. Nebo se má za to, že to řekl.
Z pohledu běžné české reklamy se nemohl mýlit víc.
Samotná zpráva může být jednoduchá, třeba nyní za míň, máme nový bazmek, či otvíráme novou velkovýdejnu, ale to by bylo málo! Musí dorazit dekoratéři.
Přicházejí sloganáři. Přidají několik vtipných dvojsmyslů, co se nevešlo do hlavního sloganu, rozmístí přičinlivě do pobočných, a z těch floskulí, které se neprotlačily ani tam, nasekají umně hashtagy. A tak se místo toho, že si můžeme objednat z domova (v době internetu nečekané sdělení, hraničící s magií), dozvíme
UŽ NESEĎ DOMA, MŮŽEŠ U TOHO I LEŽET,
ha ha ha, doplněno dalšími fóry typu
RYCHLE JAK BLIK NA JEDEN KLIK,
nebo
NETLAČ NA PILU, MÁŠ TO V MOBILU,
k čemuž dodány ony heštegy…
uznemusiszpelechu,
nahodtotamrovnou
rychlejinezpomyslis.
Pak dorazí malůvkáři. Písmo, je-li dílko hýbací, bude tenkými čarami, navíc v mírném potřesu, jako by bylo ze sulcu, je-li obrázek statický, vybrakujeme regál zvláště nečitelných fontů. K tomu to obrámujeme čárkami, hvězdičkami, smajlíky a ňuníky, ať už je to cokoliv.
Posléze, na ty nemožno zapomenout, se dostaví mončičáři. Ano, kde není animovaného zviřátka, jež se dozajista stane milovaným symbolem a maskotem značky, protože zatím je jich jen 999 999, čili prostor by tu jako byl. Zkusilo se leccos, pejsci a kočičky už nezabírají, těch jsou plné betlémy. Ale hrálo už vše, myslím že s výjimkou stepující bakterie, ale ani to bych netvrdil tak kategoricky…
A tak z malého kousku přímé komunikace vznikne vyšperkovaná odekorovaná věc, která je tak jedinečná, že se podobá dvaceti pěti reklamám před a po, případně ve feedu nad a pod naším originálem.
Když není co ubrat, nastává dokonalost.
Ale co by pak dělali dekoratéři?
Kazili by to jiným, jinde.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď