Ne, tu knihu Umberta Eca pod tímto názvem nenajdete. V originálu "Apocalittici e integrati", česky "Skeptikové a těšitelé". Nicméně pro mé účely tenhle překlad bude stačit.
Došlo mi to při debatě o ne/kvalitách očkovacích kampaní, kterou rozpoutal v sociálním médiu bývalý šéfredaktor tohoto periodika, přičemž na jedné z nich se podílel jiný bývalý šéfredaktor tohoto periodika, čímž se z toho stala pro sloupkaře tohoto periodika domácká záležitost.
Jakýsi piárman zastával pozici, že se stát nemůže divit. Se svou mizivou reputací, s kulhavou kompetencí v poskytování důvěry a se schopností požadovat cosi, sám nevěda co, nelze očekávat nic jiného. Dopadlo to, jak to dopadlo.
Pokusil jsem se namítat, že to všechno věděli dopředu. Když vím dopředu, jaká bažina mě čeká, mám dvě možnosti. Buď to odpískám a rozběhnu se směrem k Neumětelům, anebo bahno zahrnu do svého plánu a udělám to tak, aby mi nepřekáželo. To má ovšem nevýhodu – když to nevyjde, už se nemůžu vymlouvat, že bažina, mokřina, paní kněžno.
Nesouhlasili. Srazili se zasunutí s apokalyptiky.
Zasunutí vždy v předklonu hotovi potěšit klienta. Když to vyjde, jsou za hrdiny, pokaždé milí, laskaví, chápaví, ale když to nevyjde, sám si za to, kliente, můžeš, měls vědět, že tvůj brief je bahnitý. Dávám ruce pryč, s tímto matrijálem musíme pracovat.
Zato my apokalyptikové! Vždy připraveni klienta nepotěšit. Poděsit. Dopředu mu říct, že takové zadání a taková konstelace předsudků, to bude chtít něco jiného než vtipně milou kampaničkou…
Když to vyjde, klient má pocit, že to dopadlo tak trochu nám navzdory. A když ne, měl pravdu, měl jít za zasunutými. Dopadlo by to stejně, ale věděl by, že zasunutého mistra netěší klientova zpozdilost. Apokalyptici vypadají, že s ní předem počítali.
Zasunutí se radují.
Na jejich slova dojde.
A to bude všechno, co se stane.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď