Jistí fotbalové korupčníci kdysi meditovali, že když se daří, umí to každej blbec. To platí i u korporací a značek. Ale protože nebesa jsou spravedlivá, častěji se nedaří, to je život.
Nehledejme rovnou ledovec, co se postavil do svižné plavby Titanicu. Mnohdy se jen z podpalubí ozývají divné zvuky, tu něco rupne, tu se něco vyviklá.
A vedení se musí rozhodnout mezi dvěma strategiemi: povolá opraváře, nebo natěrače.
Pozvat opraváře je rozhodnutí těžší. Jednak si toho všimnou nadřízení nadřízených, ba možná i sám Pan Rejdař, jednak se nám bude posmívat škodolibá konkurence, možná znejistíme platící cestující i odbornou veřejnost. Výsledek navíc nezaručen, po palubách běhají maníci ve špinavých mantlech a občas se mlátí kladivy.
Nasadit natěrače je bezpečnější metoda. Praskliny pod umným nátěrem na chvíli zmizí, viklavé předměty se přilepí. Nelze-li natírat tam, kde je problém, lze natírat někde něco, co je víc vidět. A navíc to vypadá jako proaktivní vylepšování!
A tak častěji než snahu vadu spravit, dokud to jde, vidíme umné natírání. Naší korporaci hrozí bububu za nelidské dření dětí u rovníku? Připojmež se neprodleně k iniciativě záchrany ledních medvědů! Asociaci výrobců trdelníků opouštějí členové a mumlají cosi o uzavřené partičce, hrající na sebe a pro sebe? Nastal čas pro akci na podporu rovnosti castingů jednorukých bubeníků!
Tiskové zprávy rozeslány, logo nadace lípnuto na webové stránky.
Nechápejte mě špatně – mnohdy to jsou velmi potřebná a bohumilá hnutí, jen z toho trčí natěračská touha, aby vonné nahoře překrylo to nevonné dole.
Opraváře nemá nikdo rád.
Vypnou vodu, odstaví kávovar – a ještě není jisto, zda to zabere.
Natěrače nemůžeš nemilovat.
Nesou pastelové barvy pokroku a inovace.
A pak jednoho dne potápěči na vraku potopené lodi najdou pečlivě rozvěšené cedulky:
POZOR! ČERSTVĚ NATŘENO!
Zanechat odpověď