Nejmenuje se tak. Obvykle mu říkáme landing page. Stránka, kam přivádíme získanou pozornost potenciálního zákaznictva, odkud – jak doufáme – se rozeběhne střelhbitě nakupovat, až se hory zazelenají.
Vydáváme pytle peněz, abychom ho tam dovlekli. A zákaznictvo dorazí… a prchá. Stojíme jak lovci mamutů nad dírou, a roste v nás rozhořčení: co si to, tlustokožec nevděčná, dovoluje, utéct?
Nedávno jsem se do jedné tlupy mamutářů připletl. Hořekovali nad neporušenou pastí. Co se mohlo pokazit?
Dobrá, brand name obchodu bylo sice módní nic neříkající Hejdumperdum.cz, což nijak nesouviselo s prodejem sichrhajcek, jimž – řekněme – byl věnován, ale viděli jsme už horší, ne? Jasně, na moderně vyhlížející home page bylo sice pár sdělení navíc, ale zase – ta hodnota! Zprvu nudně oznámili, že prodávají sichrhajcky, ale hned předestřeli tři tlačítka, z nichž jedno odvleklo zvídavého na sekci, věnovanou dopravě (věděli jste, že vám to z e-shopu pošlou, pokud nezaškrtnete, že si přijdete?), druhé na možnosti platby (považte, dobírkou a kartou!) a třetí otevřelo macaté okno přes půl obrazovky, kde jste si mohli poklábosit s robotem.
Zbytek stránky na pár facek a tři scrolly byl vhodně zaplněn poučováním o skladování, balení, leštění a vystavování sichrhajcek. A mezitím, jak zakrytá díra v louce, buttónek "Eshop zde".
Odměna pro trpělivé a bádavé.
Nebylo jich mnoho.
Po internetech najdete videa s nejkrkolomnějšími letišti světa, kde přistát je adrenalinový průplach. Vysoko v Himalájích, v klikatých bhútánských údolích, na větrných hůrkách ostrovních mysů. U videa mile bezpečný zážiteček. V reálu děs, který, když přežijete, připomínáte si pak koupeným tričkem.
Jenže za tričko "Přežil jsem přistání v Paro, Bhútán" vás bude okolí obdivovat.
Za tričko "Dokázal jsem nehavarovat na landing page Hejdumperdum.cz" nejspíš ani ne.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď