My bychom tuze rádi, ale nemožno. Alchymista Scotta to uměl taky dobře: „Snad géniové zodia káli, snad osmapadesátá vyšší inteligence spikli se proti ubohému starci…„
Všechno se spiklo!
Povzdech, rozhození rukama. „To víte, ta válka…„ Teď válka, předtím covid, ještě dřív EET, dávno nedostatek pracovních sil, a možná to začalo Velkým třeskem. Vždycky se našlo něco, co vysvětlovalo, proč výkon obchodníka, restauratéra či řemeslníka nebyl valný. Samozřejmě, chyba nikdy nebyla na jeho straně, on by rád, ale chápejte – všechno se spiklo.
Jsou profesionální spiklenci, kterým to velí oborový mrav. Zažili jste někdy představitele agrárního molochu, aby byli se sezónou spokojeni? Jednou je nadúroda, cena padne, náš poctivý zemedělec (to není překlep, po výslovnosti jejich poznáte je) bude ožebračen, podruhé se neurodí, náš poctivý zemedělec bude – hádejte co? Ale tady je plačkovitost bojem o dotace, a to jsou někteří schopni udělat i psí kusy, když jim berou toustový chléb jejich vezdejší.
Jiní by po státu chtěli, aby nařídil, že k nim do fabrik povinně napochodují absolventi učiišť za dvacet brutto, jinak je prý všechno ztraceno.
A pak jsou spiklenci v malém. Jim se děje příkoří tak nějak retailově. V sousední obci se rozmohli tři obchodníci, co mají otevřeno do devíti večer. Blesk aby ty vietnamské krámky zasáh‘! Kvůli nim začali lidé nadávat, že nešťastná oběť spiknutí zavírá už o půl šesté a v sobotu s poledními zvony. A léta si nikdo nestěžoval!
Požádal jsem podobného pana oběť z ranku truhlářů, aby kolem dětských postýlek udělal odkládací poličku:
– No, ale to bych musel mít dřevo…
– Tak ho kupte, já to zaplatím!
– Hm. A to necháme jen tak?
– Ne, natřete to!
– Ale to bych musel koupit i barvu…
– No tak ji kupte!
– No jo, ale ona mi pak zbyde…
Jak říkám, všechno se spiklo!
Aby si nevydělal.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď