Jestli čekáte, jak si budu mazat kolena opodeldokem a skuhravě vyprávět, že v reklamě bývávalo líp, pak jste tu správně.
Právě jsem dokoukal dávku reklam do populární Katovny – a jediné, co mě napadlo, byla otázka z titulku. Pamatuji si, že jsme se v začátcích téhle profese nadšeně koukali na světové reklamy, protože nebylo snadné se k nim dostat – před internetem – a neméně nadšeně na sestřihy těch českých, nejblbějších. Těm jsme se smáli s nadřazeností hochů z dobrých agentur.
Vidíte, a ty druhé dnes vidíte v prime timech.
Některé dnešní kampaně jsou odsouzeny k neúčinnosti už svým záměrem. Například vysvětlovat divákům, aby nepřetáčeli reklamy, je podobně nadějné, jako v éře DVD oznamovat před filmem, který si filmoví fanoušci právě zakoupili, že krást se nemá.
No, nezabralo to.
Jiné tím, že si nikdo nedal práci, aby se zamyslel. Prodávám-li auta, kterých je méně a stojí čím dál víc, vyplatí se mi sponzorské vzkazy, kde se s velkou sportovní akcí snažím svou značku spojit ne prestiží, ne tradicí, ne národní hrdostí, ale odkazem na dočasně populární figurku z pokleslého sitcomu? Vážně si stratégové, byli-li tam, myslí, že tohle značku posílí?
A jsem-li prodejce energií v době, kdy je celý obor označován za nenažrané šmejdy, vážně pozměním vnímání své značky zobrazením šikanózního prudivého otce, který psychicky terorizuje dceru v rodině, kde bych nechtěl žít ani minutu?
Co se to stalo s klienty, kteří jako kdyby okatě dávali najevo, že jim na tom šumák záleží?
Co se to stalo s kreativními řediteli, že jim stačí opajcnout sitcom nebo žertovat na úrovni teleestrády z komunismu?
Poněkud sexisticky řekl klasik: spotřebitel není blbec, je to vaše žena.
Nesexisticky podotknu, hoši a holky, jestli máte takové muže a ženy, nezávidím vám váš život.
Jestli žijete s blbci, nenuťte k tomu i jiné.
Zanechat odpověď