Existuje truchlivá disciplína. Jmenuje se „Kapitáni průmyslu si stěžují, že jejich otrokárny nemají dostatečný přísun levné pracovní síly„. Však jste to mockrát četli, mládež nezodpovědně leze na humanitní obory, kde si udělá podivné diplomy a pak – podle ošklivých statistik – vydělává víc, než kdyby šla zařezávat k nám, na linku usmrcování a škubání drůbeže. A stát nekoná, místo aby jim to zarazil, jen krčí rameny, zatracenej Brusel!
Neméně podivuhodné je, že obvykle takto pláčou firmy a jejich privatizátoři, o kterých by se jen ztuha dalo hovořiti jako o lampičkách pokroku, poselácích technologického a myšlenkového probuzení, či o věrozvěstech budoucích věků. Aniprt, řekl by Zmikund, většinou takto hořekují majitelé montoven, škubáren a dodavatelen, kteří přežívají z dopuštění technologického řetězce a dožívající lean logistiky.
A zvláštní je, že tento podivný žánr nevymizel s tím, jak se jeho hlavní plačky odkopaly, když opustily bezpečné bahýnko fachidiotismu. Vzpomenete si, jak pan Juta Hlavatý užasle hleděl na zpropadené složitosti volebního zákona, když se jako senátor chtěl – ale vlastně nechtěl – stát poslancem, a nakonec skončil úplně bez mandátu, v jutovém pytli?
Ale montovny mají jasno. Tohle jsem si přečetl a užasl:
„Podle XY, manažera náboru v ManpowerGroup, chybí lidem nejvíce kreativita a originalita, dále odpovědnost, spolehlivost a disciplína, logické myšlení a schopnost řešit problémy a také odolnost, schopnost zvládat stres a přizpůsobivost.“
Chudáčci zaměstnavatelé!
S timhle matrijálem musí pracovat.
Představte si, oni si postrádají kreativitu a nedokážou pracovat pod stresem, a to jim platíme zodpovědně a udržitelně těsně nad minimální mzdou!
S timhle matrijálem musíme pracovat.
Protože kdybychom chtěli víc, museli bychom víc dát.
A to by ta naše montovna nepřežila.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď