Jedva jsme se tím protrpěli v sociálních médiích, už vznikají první kampaně, u kterých tvůrci (tvůrci?) hrdě deklarují, že vizuály dělala umělá inteligence. Kampaně, u kterých evidentně dělala i strategii.
Fajn, ušetříme za ilustrátory, animátory, AI šáhne do šuplíků a cosi zrobí. A protože je to na chvilku novota, je to jiné, opticky zajímavější. U copy nezdůrazňují, že ji dělal robot, to ani nemuseli, ten pocit už většina produkce vzbuzuje dávno.
Ne, nebudeme fňukat nad úpadkem řemesla, ten už kolem prošel s velkou parádou, hudbou, blackjackem i děvalegorickými vozy i mažoretkami, ani nad mizejícím uplatněním pro dělníky slov i vizuálů – i to už probíráme přes deset let. Většinu běžné machy bude virtuální stroj dělat líp než blbě placený junior. Popisy vodopádů nahradily rytiny, ty fotografie a ty zase výcvaky z mobilu. Referát o včerejším derby napíše AI líp už teď. A úžasnou copy ve stylu „Objev nabídku, získej slevu, nakup nyní!“ taky.
C’est la vie!
Co mi vadí na prvních umělointeligenčních kampaních – kromě faktu, že se tvůrci (zase: tvůrci?) chlubí tím, že dali dřinu strojům – je něco jiného. AI slouží jako berlička k oslovení umělých lidí. Máme pocit, že takhle nějak žijí, myslí a cítí, a tak to do nich napereme. Jsou Vánoce, my máme ukázat, že velká instituce na vás myslí, i když jste jí šumafuk. A tak nastajlujeme obrázky umělou inteligencí, ale protože i nám, tvůrcům (tvůrcům?), jste egál, nevymyslíme nic míň banálnějšího než cestu na půlnoční, pohled z okna, jestli nejde Ježíšek, a psa, co sežere cukroví.
Protože kdybychom vás opravdu chtěli oslovit, museli bychom hledat, co vás zasáhne víc, než to, co probírali už u Menšíka v srandatelepořadech. Museli byste nás zajímat. A to stojí čas i peníze.
Umělá inteligence insight nenajde.
Udělá, co si přejete.
Jako většina agentur.
Umělá nabídka.
Pro umělý lidi.
Zanechat odpověď