Když je roku onoho, johoho, olympyjáda, musí o ní mluvit i značka splachovadel. Vypukne-li čehosi šampionát, ať už jde o zahnuté klacky na ledě, anebo výstupy herců, markýrujících zranění na trávníku, nutně se to projeví v reklamě, od digitálu po poslední plakát na deklu v poli a býlí.
Značky si chtějí šplhnout a prokázat, že vědí, čím žije lid.
Kupodivu to nevede k závratnému sukcesu. Přiživovat se na olympiádě zaměstná než právníky a olympijský výbor. Davy nehodnotí, které pivo převezlo regule a spojilo se s akcí na partyzána. A pří mistrovství v čemkoliv se pokaždé dostaví zvláštní jev: milovníci toho sportu stejně nic jiného nevnímají, zatímco ostatní dostávají kopřivku už při pouhém obrazovém či slovním podnětu.
Kdysi byla využívána i politika. Ty časy jsou pryč jako Velká Morava! Nikdy nevytěsním spot, kde malý Jakoževašík Chlapečeklaus, v té době vnímaný mezi Rašínem a Baťou, strážce kasy a rozumovatel nad střídmostí a střádavostí (říkám, Velká Morava!), poučuje rodiče, že kupovat si Dobrou vodu je moudré.
Reklama měla háček – když byl Malývašík malý, žádná dobrá, natož Dobrá voda nebyla. To jen obšlehli fazole Heinz s Margaret Thatcherovou. Ale tam to platilo, tam by, jak se v oné reklamě říká, opravdu mohla.
Jenže politika leze našincům krkem už permanentně. Nepřekvapí, že letos se k prezidentské volbě z velkých značek přihlásil jen Tipsport.
To dává zdánlivě smysl – na příštího nájemníka Hradu si u nich můžete vsadit. Jenže! Ne aby poňoukali sázkaře: jsi chytřejší než naši bookies? Ne. Místo toho velkopansky oznamují, že oni už vědí, protože si už vsadily desetitisíce, a tak se jim to skládá. Rozuměj: nesázejte se, stejně víme víc! Smysl mi uniká, ale snad neunikl jim.
Prezidentský hokej i olympyjády nech příslušným.
Starej se o svůj kříž, dosti na tom.
Cizí nech na pokoji.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď