Rajzovat, rajzovat, hopsa hej! „Teďka je to dobrý, teď rajzujeme,“ řekl mi startapér, „takže na vás i máme peníze!“ Hopsa, hejsa, fakturuj hned, sic tě ta šťastná doba mine! Kdo chvíli nerajzoval, sedí opodál.
A co napřesrok? Už nebudou. A kdo ví, zdali bude start up. Přiznám se, že mě to tak moc netrápilo a netrápí. Dokud se třeba cestou veškeré zkázy vydaly rajzovací peníze rajzujcích investorů, inu věděli, že je to risk. Až se tou samou cestou začnou ubírat peníze střádajících seniorů, to mi u ucha zavrčí rajzuvarovný vnitřní vlčák.
Když se rajzuje, to je radosti! Nic není problém. Značku rozzáříme, televizní kampaň natočíme v Mexiku, koupíme tisíc celebrit a takhle tady v řadě budou tančit. Trochu mi to vždycky připomene ruské banky v devadesátých letech. Kolik Mongolů na koních máte, Vitaliji Vasiloviči, ve vaší reklamě? Jenom pět tisíc? My, ve Všeruské obchodní bance celých dvacet tisíc, heč!
Rajzování chce své. Najímají se poradci, mezi nimiž se ztrácím jako malej voříšek mezi rotvajlery. Bude se zkoumat, bude se hledat, bude se formulovat, která cílová skupina je k nám ze všech afinitních ta nejafinitnější. Jistě uznáte sami, že mezi tolika zářivými experty se se svými hloupými otázkami typu, jaký příslib spotřebiteli vlastně splníme, a co bude naší nabídkou, poněkud ztrácím. Jsou tu jiní a větší štramáci. A mají zářivé prezentace, kde je vidět, že když narajzováno, jest pohotově k výzkumu i ke strategii. Jak kdysi psala jistá českobudějovická agentura: Za peníze cokoliv.
A utrácejí, dokud nerozrajzují, co narajzováno. A pak zmizí. Dorajzovali. Zůstávají, pokud vůbec, otcové zakladatelé, kteří přemýšlí, jestli je správná chvíle na Zlatý Exit, anebo na novou vlnu rajzů.
Zde skákej, zde Rhodos. Zkus něco pro spotřebiteloe, ne pro experty.
Už ses narajzoval dost
Začni vydělávat.
Nebo zmiz!
Zanechat odpověď