Nebyl jsem rád, že se musím uchýlit k profláknutému řešení, ale nebylo zbytí. „Obraz rozdělíme vertikálně v půlce bílou čarou, vlevo přijde záběr před, vpravo po použití,“ instruoval jsem on line střihače. „Jak v reklamě na prací prášky!“
Pracoval, zatímco já nahlížel do poznámek. Pak zakašlal, aby dal najevo, že je hotov a čeká, až to schválím.
„Pěkný, ale vedle tý bílý čáry, je ještě jedna, šedá. Tu tam nechci.“
„Ale ona tam není!“
„Jenže já ji vidím!“
„Ale není tam!“
Vyrazil jsem na chodbu toho studia, ulovil pár lidí a dostrkal je do střižny. Všichni viděli dvě čáry.
Střihač zavrtěl hlavou. „Není tam!“
„A co to tedy vidíme?“
„To je interference,“ pronesl důležitě, a já pochopil, že celý den posedávám s fachidiotem.
Vzpomněl jsem si na tu příhodu, když jsem se v sociálních médiích maličko poškleboval hodnocení spokojenosti s nákupem knihy, kterou jsem si sice objednal, ale nedostal, protože zbýval týden do vydání. Přišlo mi komické hodnotit nákup, který ještě jaksi neproběhl. Přiskočili chytrolíni, aby mi zdůraznili, že to neposlal prodejce, ale „hloupý robot od srovnávače cen.“ Jeden si dokonce posteskl, jak je smutné, když ani marketingový expert (ó, děkuji!) neví, kdo to rozesílá.
Ví, ale nedbá!
Jasně, ta čára tam není, a mail, sice odeslaný z adresy a podepsaný prodejcem, je robot srovnávače. Ale co je spotřebiteli do toho? Měl jsem dát do obrazu titulek „To není čára, ale interference?“ Měli on line knihkupci instruovat zákaznictvo, že to posílá hloupý robot, ne oni?
Mimochodem, interferenci jsme snadno odstranili, rozšířením té bílé čáry o pár bodů.
Srovnávač rozesílá nesmyslné žádosti o hodnocení dál.
Spotřebitelům to podle ohlasů vadí, ale fachidioti na požádání vysvětlí, že to neva.
Kde jsi podepsán, obrandován, ologován, tam jdeš se svou pověstí.
Intereference a roboti tě nezachrání.
Budou vinit brand.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď