Od pandemie užívám online dovážku potravin. Ta služba je čím dál lepší, rychlost, spolehlivost i velkorysost při případné reklamaci potěší. Ovládání je snadné, za chvíli naklikáno, odesláno, zaplaceno, přijde mail s potvrzením, ve kterém je možnost šoupnout si čas dodání do kalendáře.
A přišel řetězec, velký a kamenný, s podobnou službou. Při zkušenostech s e-shopy gigantů (ano, na vás se dívám, IKEA a Hornbach!) jsem se lek‘. Ale nabídka dobrá, ceny přiměřené – a některé služby dokonce lepší (nižší minimální objednávka).
Jenže pak vylezou inženýrská střeva. Vyjíždějící okýnka je třeba ještě extra potvrdit, ukáže to i slot, na který kliknete, ale dole se neobjeví tlačítko POTVRDIT, takže pochopíte, že už je vyprodaný, fakturu pošlou, ale třikrát, nabídku dát dodání do kalendáře mají, ale jako zabalený soubor ke stažení, a pak přijde mail, abych zhodnotil zkušenost s nákupem. U rodilých online služeb kliknu na zelený smajlík, žlutý rezervovaný, nebo červený zlobící se. Zde vyjede formulář dostavby atomové elektrárny – a hned první pole mě rozesmálo a rozplakalo zároveň: VYPLŇTE ČÍSLO OBJEDNÁVKY. Nejspíš to, vy loulové, co měla objednávka, kvůli které mi to posíláte.
A to si tady ještě mohu vybrat.
Vodárnu, co k nám dodává, si vybrat nemůžu – a ta zůstala stran inženýrských střev v blahých devadesátkách. Posílá takové ty faktury, kde ve změti tabulek a údajů jsou umně potlačeny ty o sumě a splatnosti. Už na začátku našeho nelibého vztahu jsem se musel dostavit na centrálu, psalo mi to klientské centrum. Ale když jsem přišel do baráku na okraji okresního města, byl tam jen pult recepce a za ním paní, a ta na dotaz po klientském centru pronesla památné:
„Klientské centrum jsem já!“
Inženýrská střeva odhalena.
Okolo čtvrt jednadvacátého století, vevnitř devadesátky.
Zaplačte, přišli jste do muzea!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď