Archive for the ‘filmařina, textařina, prostě pot & dřina’ Category

Menu du jour: Jeden Jandák, dva Jandáci

22.5.2020

Vždycky mi byl jedno a buřt. Herec, představitel bodrých synů dělnické třídy, důstojníků lidodemo armády a tak. Pak začal dělat politickou kariéru – inu kde jinde než u socanů, kde se to ringočechama všech tvarů jen hemžilo. Ale furt mi byl jedno.

(more…)

M&M20 065: Dobré rady v těžkých časech

20.4.2020

Není to první krize, kterou jsem se musel prodírat. Už jsem na to čekal.

Dobré rady za korunu pytlík!

(more…)

Medu du jour: Nejdřív sladit, pak osladit

11.4.2020

To, co momentálně provádí zdejší z Božího dopuštění goverment, mě naplňuje podobnými pocity, jaké má majitel dlouho neudržované zdi vodní přehrady. Neteče, ale sákne to.

(more…)

M&M20 064: Belhání k digitálu

6.4.2020

Nedá se nic dělat. Shlukování je životu nebezpečné i zakázané. I nejvíce artrotičtí kolodějové businessu vybelhali k digitálu. Někteří, neschopni zprovoznit novou logistiku, to zkoušejí starým trikem „z tisícimetrové pobočky učiňme výdejní okénko“, ale trend je trend, a tak je vrzání kloubů slyšitelné na míle daleko.

(more…)

Menu du jour: Z pohodlí mdlé mysli

2.4.2020

Tak ono mě to rušilo už předtím. Když se nějaká fráze postupně stává floskulí, kterou tam strkají všichni, aniž by se zamysleli nad tím, že tak činí všichni, dříve nebo později spřaženec slov ztratí jakýkoli smysl a stane se neomylným signálem, že text psala líná hlava.

(more…)

M&M20 063: Cákanec

30.3.2020

Before they schválili to, nobody si pamatoval to meme anymore. Přijde vám ta věta nesmyslná? Stejně tak žaslo mnoho potenciálních zákazníků McDonald’s nad kampaní, využívající tehdy populárního meme. Na plakátu stálo

„When you have hlad but you have hluboko do kapsy“.

(more…)

Menu du jour: Prizma přednasranosti

28.3.2020

Svíčkovým babám a okrašlovacím komitétům všech typů i možností pohlaví se omlouvám. Ale nikdy jsem nesliboval, že tu budeme následovat Rychlé šípy v Mladém hlasateli. Ovšem volba slov není samoúčelná. Prizma přednasranosti je jev, se kterým se potkáváme často, podléhá mu každý z nás, a kdo tvrdí že ne, má ho tak hluboko zažráno, že ho považuje za chvályhodnou zásadovost.

(more…)

Menu du jour: Půvab nenápadných profesí

26.3.2020

Jsou momenty, kdy veškeré heroické úsilí nepomůže, protože kdesi v hlubinách organizace sedí kdosi, komu dáno rozhodovat – podle profesora Parkinsona – o nejdůležitějších věcech. Kdy otvírat a zavírat okna, kolik stupňů nastavit na klimatizaci a zda a v který čas možno zalévat květiny. Občas ho nebo ji anebo je pustí ke složitějším úkolům, nedejbože i na saka. A pak se dějí věci.

(more…)

Menu du jour: Vleže po schodišti šikmo vzhůru plížením vpřed!

24.3.2020

Jedni už vyběhli: chcete mě? Začínají se objevovat hlášky, výzvy, skryté inzeráty. Představitelé profesí, které – setrvačně – označujeme za kreativní, je ovšemže taky pojímají kreativně, ale zoufalství to stejně nezastře. Ti, co jsou naopak někde uvelebeni, zůstávají tiší jako myšky, aby se na ně nepřišlo.

(more…)

Menu du jour: Hungry for work

21.3.2020

Řádily devadesátky, rozvaloval jsem se na sofa a četl tamní odborný tisk. Protože to bylo ve fu fu londýnské střižně, bylo to designované chaise lounge. Ve studiu v suterénu ve Vršovicích by to bylo prostě jen kanape.

(more…)