Archive for the ‘žalozpěvy a sebechvaly’ Category

M&M20 087: Šizuňci

12.10.2020

Zase mi tuhle volali od klienta, že tam byl a mával oštemplovanými papíry, a co prý budeme dělat. Zase jednou dorazil.

Šizuňk s požadavky!

(more…)

M&M20 080: Kokomise pro nadívání rouch

24.8.2020

To jsem si nevymyslel. To je orgán patafyzického kolegia, který kdysi spoluvedli Boris Vian a Raymond Queneau. Ale mezitím dal příklad jiným, co se rozrostly do přebujelých forem, z nichž některé ještě vykazují známky života, jiné už jsou jen podivuhodnými krápníky.

(more…)

M&M20 078: Prokletí uznávaných fořtů

10.8.2020

Nenajdete segment, kde by se nevyskytoval. Někdy se kryje s majitelem (aj waj, Nejvyšší, nedopusť!), tu je to obchodní ředitel, tam zase sládek, jindy třeba hlavní ekonom. Ale je tam – a z valné většiny to bude muž. Tady má feminismus ještě co dohánět. Respektovaný odborník, kapacita oboru, fořt s reputací. A nad ním visí obláček, z něhož svítí nápis VÍM LÉPE. A ví. Co se týče technologie výroby, obalů, norem, distribučních možností, životnosti, kvality surovin i uskladnění či logistiky.

(more…)

M&M20 077: Sejra v hlavě

4.8.2020

Už jednou se tento holandský polotvrdý sýr s oky na českých sociálních sítích proslavil. To když jeho vychechtaný social media manager napsal na stížnost zákazníka, že se balení nějak ztenčilo a zlehklo, že sice je to pravda, ale že zase přibylo plátků, ha ha ha. Místo sto gramů je jich osmdesát, ale ve více plátcích, co bys, tupečku zákazníčku nechtěl?

(more…)

M&M20 074: Značičky

14.7.2020

Občas jsem předvolán lokálními náčelníky, abych si vyslechl velký příběh značky. Abych pro ni začal zvostra pracovat. Abych ji zachránil. Ale to mi nikdy neřekli, řekli mi, že potřebují napsat novou velkou kapitolu. Inu, byla by to první. Protože předtím žádná nebyla.

(more…)

Medu du jour: Nejdřív sladit, pak osladit

11.4.2020

To, co momentálně provádí zdejší z Božího dopuštění goverment, mě naplňuje podobnými pocity, jaké má majitel dlouho neudržované zdi vodní přehrady. Neteče, ale sákne to.

(more…)

Menu du jour: Pivolín, ersatz a domovina

4.4.2020

Když se valí velké dějiny, maličkosti se odsouvají stranou. Čím doba epochálnější, tím zásobování náladovější. Za minulého režimu nebyl tu a tam ani toaletní papír. Déjà vu! A kromě toho nebylo asi deset tisíc položek, jen se zrovna nevědělo, dokdy a kterých.

(more…)

Menu du jour: Prizma přednasranosti

28.3.2020

Svíčkovým babám a okrašlovacím komitétům všech typů i možností pohlaví se omlouvám. Ale nikdy jsem nesliboval, že tu budeme následovat Rychlé šípy v Mladém hlasateli. Ovšem volba slov není samoúčelná. Prizma přednasranosti je jev, se kterým se potkáváme často, podléhá mu každý z nás, a kdo tvrdí že ne, má ho tak hluboko zažráno, že ho považuje za chvályhodnou zásadovost.

(more…)

Menu du jour: Hungry for work

21.3.2020

Řádily devadesátky, rozvaloval jsem se na sofa a četl tamní odborný tisk. Protože to bylo ve fu fu londýnské střižně, bylo to designované chaise lounge. Ve studiu v suterénu ve Vršovicích by to bylo prostě jen kanape.

(more…)

Menu du jour: Tak ňák mezi náma

15.2.2020

Takhle to tu děláme. Smrádek, ale teploučko. Veškeré kvaltování, a když člověk jednou je, pak neokrádej rodinu, vždyť všichni máme jednu zadnici a k ní jen jednu sesli.

(more…)