„A to je všechno?“ Zeptal se s čitelnou ironií v hlase mudrlant. Reagoval tak na výčet forem komunikace se stávajícími zákazníky. Značka, jejíž šéfku zpovídal na konferenci, dodává úzce zacílenou službu velmi dobře situované cílové skupině zákazníků.
A kromě komunikace transakční jim posílá než dva newslettery za měsíc. Chytrolín vrtěl hlavou a zdvihal očka k nebesům, aby naznačil, kolik příležitostí bylo vymrháno.
„Co budete dělat?“
„Všechno, co půjde – a ještě něco navíc!“
Taková je ideální představa odpovědi marketéra na zvídavost nejvyššího vedení. Lepme naši komunikaci do všech úhlů, zahlťme zákazníka bubnovou palbou, ať ho nepromeškáme!
Nesmí nás minout!
Každou chvíli ať se mu exponujeme v kebuli.
Představuji si, jak nejvyšší šéf přichází domů. I večer ho otravují maily, zprávy, tu a tam někdo zavolá. Musí to být.
Náhle „Crrr“, a za dveřmi stojí šizuňk, jehož služeb už jednou použil, s nabídkou na další kšeft, ten šizuňk, který mu už za den třikát zavolal, pětkrát napsal, poslal masážní video přes dva poštovní holuby, a na stěnu protějšího baráku, kam šéf z pracovny dohlédne, namaloval hutnou nabídku.
Asi poletí ze schodů, že?
Tak proč bych měl jako zákazník reagovat jinak? Kupuji doutníky, jsem rád, že se mi odvděčí slevou, že se jednou za čas decentně připomenou, nabídnou nové produkty či omezenou akci. Jednou za čas! Tak jako se mi ozývá můj oblíbený prodejce vína i hobbymarket.
Ne jako urputníci. Ne denně, ne několikrát denně! Většina e-shopů, kde jsem já bloud něco koupil, se postupem času dohrabe do seznamu spamů. Opravdu nestačí jeden mail denně? A logiku „koupil u nás pánské boty, jistě nepohrdne nabídkou šatů pro nevěsty“ vás naučil kdo? Ten co razí žoviálně veselý tón na tykačku u produktů za desetitisíce?
Chtěli mít všechno, neměli nic. Všechno je nic.
Obráceně to ale platí jen s malou výhradou: skoro nic je všechno.
To skoro nic je personalizace, zacílení a rozumná frekvence.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď