Lidi pořád něco „očekávají,“ říkával jeden starý praktik. Ne, nemínil se podivovat nad tím, že když napíšeme „čerstvé ovoce,“ lidé chtějí čerstvé ovoce. Ani se nepohoršoval, že spotřebitelé očekávají, že zakoupený předmět bude funkční, splní, co sliboval on i jeho značka, a nepřekvapí něčím nemilým.
On to slovo používal na protiklady, které není možné naplnit, i kdyby si brand sebe za flígr k nebi povytáhl, jak to uměl jen Baron Prášil.
Lidé se v diskusi mocně zastávali ovocnáře, který si stěžoval, že zlé a ošklivé obchodní řetězce po něm chtějí jablíčka jenom hezká, nepotlučená. Obávám se, že většina z nich by s gustem přeposílala fotografie ohnusnělých rozkvrdnutých jablek, pokud by je byl řetězec zakoupil. A zase by to byl zlý a ošklivý řetězec, který prodává nekvalitní, ošklivé potraviny.
Ten samý, který používá na všechno strašná kvanta zbytečných plastů, které pak zatěžují planetu. Ten řetězec, který ovšem má hodně dbát na hygienu a prodávat jen zboží, odpovídající všem hygienickým předpisům, které – ouha – velmi často nařizují zabalení zboží.
Tentýž, který má podle typického zákazníka prodávat naprostou většinu lokálních, nejhůře pak hezky česky národních produktů, ale taky ten, kde se pak stejný zákazník v lednu podivuje, proč nenašel čerstvé jahody.
Prostě očekávání, která se nedají naplnit současně.
Dokud se bujné očekávání týká jen ošklivých řetězců, je nám to buřt. Však jsou to ošklivé řetězce! Ale běda, pokud se očekávání dostaví u naší značky, našeho podnikání.
Chtějí originál na míru za cenu masové kopie? Chtějí. Chtějí jednoduchou smlouvu, ale aby počítala s každou eventualitou? Ovšemže chtějí! A nechtějí snad, aby rok co rok platili méně za něco, u čeho rok co rok zdražují vstupy? Chtějí – a očekávají to!
Hlavně jim to nezačněte vymlouvat. Očekávání jsou totiž věčná.
Vždycky budou očekávat.
Očekávání nemusí vycházet z poznání.
Očekávání vychází z chtění.
A každý z nás by toho chtěl!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď