Nebylo to tehdy úplně bezchybné. Ale kdy bylo?
Baron Raglan, britský velitel v krymské válce, byl uvažovacími schopnostmi poněkud za zenitem (snad se soudit nebude), nepřítele důsledně nazýval „Francouzem,“ třebaže tento byl roku onoho váženým spojencem, zatímco se bojovalo proti ďábelskému caru Mikuláši I. Pavlovičovi. To by vadilo méně, než že jednou s celým štábem zaujal pozorovací postavení mezi nepřátelskými jednotkami. Ale ty taky neměly nejsvětlejší den, takže chybka tragédii nevyvolala.
Jedním z jeho podřízených byl neméně se proslavivší Earl of Cardigan. Jeho znamenitý útok lehké kavalerie vstoupil do dějin jako série omylů, chyb a nedorozumění, kombinovaná s příslovečnou britskou vytrvalostí.
Dva vojevůdci, po kterých pojmenovali kabáty, nikoli náměstí či promenády! To o něčem svědčí.
Podobně zašmodrchaný den prožilo britské námořnictvo, když se jim v Atlantiku ztratil Bismarck. Nepřesné údaje, odhady kursů a rozkazy létaly jiskrou i pomocí vlaječek sem tam, lodní svazy se otáčely, kličkovaly a vzájemně se nervovaly („Obrátili k severu! Co vědí, co my ne…?“) Večer při zcela náhodném a neočekávaném setkání dvou křižníků jeden signalizoval „Já pluji k Brestu!“ Co přesně odpověděl kapitán druhého, patří k přísně střeženým tajemstvím královských námořníků.
Znamená to snad, že všichni ti, co ten chaos řídili a ovlivňovali, byli trulanti? Ani omylem! To jen na sobě samých dokazovali platnost starého skeptického válečného hesla: „Každý plán přežije do prvního setkání s nepřítelem!“
A pak se dějí věci. Ještě jeden úžas vojáka, že věci nejdou, jak nacvičeno: u Slavkova se durdil velitel útočící jednotky, že nepřítel nedodržuje pravidla. Neseřadil se do řad, jak bývávalo zvykem, a nepálil salvami, nýbrž nečestně a nesportovně se na vesnickém hřbitově kryl za náhrobky. Velitel byl tak pobouřen, že poslal svým nadřízeným protest.
Myslíte, že půjde všechno tak, jak jste naplánovali a s barvičkami zakreslili do svých powerpointů nebo keynotů? Ani smykem! Je jedno, co řešíte a s čím bojujete, ale jeden zákon je věčný.
Bude to nějak jinak!
Skvělý plán je důležitý. A vědět, kdy se ho dál držet, anebo kdy improvizovat a plán zahodit, je důležitější.
A nejdůležitější je správně poznat, kterou variantu právě teď zvolit.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď