Že se z toho někteří poučí a jiní ne, bylo jasné. Že pružní a ohební budou hledat nové možnosti, taky. A že jiní zůstanou tam, kam se doškrábali, a dají se do vzteklého pláče, to už jsme si popsali.
Pro rozvoj online obchodu byla karanténa klíčová. Nejlépe si vedli potravináři. Hlavní dovozci po počátečním šoku a náporu posílili logistiku, seřízli sortiment, pracovali na webech. Není nemožné i třicet kilometrů od Prahy získat objednaný nákup ten samý den.
Záhady v nabídkách nepotravinářských značek mě nepřestávají fascinovat. Chci-li si online koupit knihy, prodejci, kteří jinak pláčou o sto brk, mi nabídnou obrázek titulu knihy ve velikosti poštovní známky. A propagačně lepkavý popisek. Jenže zkuste třeba vybrat dětem encyklopedii, když už nemáte – nebo neměli jste – možnost knihu otevřít a propátrat. Podle názvu, grafické úpravy a nakladatelova pokusu ji prodat slovy? A to aspoň pošlou domů celý sortiment.
Objednám-li si však v jistém elektro e-shopu kávovar, pošlou mi ho domů. Objednám-li si balík kávy, systém mi nenabídne nic lepšího, než zaplať a vyraž do prodejny. Balík kávy! To není almara, abych si musel zorganizovat odvoz…
Apropo, almara. Švédský gigant zůstal tam, kam se došoural. Nejen že vybírá dost ostře za to, že vám něco doveze, ale nastojte, i za to, že mu pošlete peníze a pak si to přijdete vyzvednout. To už je absurdní. A pak se divte davům, dýchajícím si na záda, proč se tlačí ve frontě před obchodními domy.
Zkostnatělost tohoto giganta má jen jednu výhodu – neotravuje e-mailingem. Ještě aby, při jeho digitální nevstřícnosti!
Jeden e-shop s krmivy pro zvířata a věčně skoro krachující výdejce radosti už došli v opačném extrému tak daleko, že mi posílají, minutu po sobě, dvě verze téhož sdělení. Asi nová metoda, testování A+B.
Nůžky se rozevírají – a pak jednoho dne sklapnou.
A někoho to bude bolet.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď