Už je zase tady. Ještě před pár lety bych napsal sezóna konferencí, ale to už je málo! Na odborné konferenci jeden očekává vystoupení odborníků. Ale na summitu: špičky! A když ne špičky, aspoň horolezci oboru.
Ne, nemíním se tu pošklebovat snaze sejít se, vyvětrat hlavu od rutiny, a máme-li i pindat, pochlubit se před jedinou, i když zanedbatelnou, množinou lidu, která nám porozumí. Spíš naopak, jsem rád, že se mezi pandemií a válkou vrátí krásný odlesk staré normality.
Summity sem!
Jejich dočasné zaříznutí dost možná oboru prospělo. Inflace superakcí, kterou jsme prožívali před covidem, vedla k tomu, že jsem se skoro bál, co organizátoři ve snaze urvat přízeň korporátních budgetů a předních prezentátorů zase vymyslí. Sejdeme se na lodi. Sejdeme se v továrně. Sejdeme se ve vybagrovaném kině. U sopky. Pod vodopádem. Nad kolejemi.
Po přestávce, kterou obsadily sebechvály po internetech, se zatím takhle konferenční řevnivost soustřeďuje jen na souboj, kdo udělá macatější svítící brand za a nad aktuálně řečnícím Rádobyjobsem. Ale ani kdyby logo lítalo a na garmošku hrálo, nezakryje prostý fakt.
Je to jeden proti publiku. Jeden, který si mnohdy myslí, že oslní, posadí do kolen, i nemá-li čím, a přinejmenším pobaví. Ale běda, ve tmě snadno spatřiti oslí můstky, vachrlaté konstrukce argumentů i natírání barvami značky Poťomkin.
A přesto jsou – alespoň než celé marketingové oddělení společnosti Sirius Cybernetics půjde ke zdi, jak nás ubezpečuje Stopařův průvodce galaxií – nezastupitelné.
Tolik poučení – a většině to zaplatí korporátní zaměstnavatelé. Někdy až desítky za cenu jednoho.
Když se sám nepochválím, nikdo to za mě neudělá.
Když sám uspokojivě nevysvětlím, proč nás převálcovali a nakopali, udělají to ti, co nás převálcovali a nakopali.
Když se nepoučím z cizích kauz, zadělám si na vlastní.
Summity sem!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď